Poslední návštěvník aneb Vítek v Oslu

Sice jsem už nějaký ten den zpátky v České republice, ale nedá mi, abych tento blog nějak hezky neuzavřela, když už jsem tak hezky začala :-) Proto ještě vložím něaký ten příspěvek a tím se rozloučím se svým Erasmus životem nadobro... :-)

Posledním návštěvníkem, který se za mnou přijel první víkend v červnu podívat do Osla a potěšit mne svou přítomností, byl kamarád Vítek, který je jedním z těch, kdo mi s mým Erasmem velmi pomohli. Zejména proto, že mne v odjezdu podporoval, potlačoval mou nejistotu a strach a ujišťoval mne, že si to určitě užiju. A tak se taky stalo. Byl taktéž mým zdrojem informací, protože sám Erasmus v Norsku zažil, když byl rok přede mnou v krásném Drammenu.

Jedinou nevýhodou celé návštěvy (jinak velmi příjemné, za kterou opravdu děkuji!) bylo její pozdí umístění v Erasmus periodě - tedy na jejím samém konci, který bych černohumorně přirovnala k poslední fázi nevyléčitelně nemocného... Tedy: snažíte se užít poslední čas ze všech sil, ale nevyhnutelný konec vás neustále straší, kazí vám náladu, a to vás taky nutí k sentimentálnímu fňukání a vzpomínání, co všechno krásného jste zažili :-) O víkendu, kdy Vítek byl se mnou v Oslu, měla svou goodbye party zrovna naše Baruš, takže se sešli všichni důležití kamarádi a z goodbye party se rázem stala jedna velká brečící sešlost, kdy se lidé neustále objímali a ujišťovali o tom, jak nezapomenutelné bylo se potkat a poznat :-) Bylo to velmi VELMI emotivní a myslím, že pro někoho, kdo stál naprosto mimo kontext našich utvořených přátelství, to musel být pořádný šok :-) Ale Vítek se zachoval velmi statečně a nedal na sobě nic znát, za což mu děkuji :-) Vše nonšalantně přešel větou: "Vy tady máte asi hodně intenzivní ty vztahy, že jo..." :-)  

(U té fotky, kde vidíte kluky bez triček, můžete vpravo taky vidět nevěřícně koukajícího Vítka :-) Asi byl zrovna v onom šoku ;-) Užasně všeříkající foto :-))

Den po této cry party jsme si však udělali více než hezký. Vydali jsme se totiž do Drammenu, podívat se na Vítkovo místo činu a potkat se s norským kamarádem, se kterým Vítek studoval. I přes mou počáteční dopolední kocovinu, se mi výlet neskutečně líbil a musím zhodnotit, že Drammen má neobyčejné kouzlo a já neustále musela opakovat, jak jsem nadšená, že mě tam Vítek vzal. Kouzelné místo s neobyčejnou atmosférou, která se tolik lišila od Osla i dalších měst, která jsme v Norsku navštívili. Nanuk, pivo a párek v rohlíku - to bylo už jen sladkou tečkou našeho výletování :-)