Začínám balit

Jelikož mé vlastní zásoby zavazadel nejsou dostačujících rozměrů pro půlroční výskyt mimo domov, půjčila jsem si pořádný loďák od kamarádky. Tak pořádný, že při troše snahy jsem se do něj skrčená vlezla; tak pořádný, že jsem se zapotila a celá rozfuněla, když jsem jej prázdný (!) tahala do schodů. A to není vše - s sebou beru ještě krosnu, příruční batoh a brašnu s noťasem... Vůbec nevadí, že mám svou fóbii z létání, protože s tímhle vším by mě stejně do letadla nevzali :-)

...dostala jsem výborný tip k balení svetrů a zimních bund! Většinou se tedy nenechávám ovlivnit reklamou těch trapných TV shopů - ale, sakra, ty vacubagy jsou lákávé... :-))

Jeden facebook vládne všem, jeden jim všem káže...

"Jeden facebook vládne všem,
jeden jim všem káže,
jeden všechny přivede,
do temnoty sváže v zemi Norsko, kde snoubí se šero se šerem."

Facebook je fakt věc. Neustále mě překvapuje, ať už pozitivně nebo negativně, furt něčím prostě :-) Polemika nad facebookem by však byla na dlouhou diskuzi. Já se chci jen podělit o jeden zajímavý moment :-)

Asi před dvěma týdny jsem se pod vlivem jednoho vtipného videa (Národní den mazání přátel) rozhodla, že si pročistím svůj fb účet od těch přátel, se kterými se nevídám, nepíšu si a ani výhledově do budoucna mi k ničemu nejsou (rozuměj - nebudu mazat ty, jejichž vzdělání se mi v budoucnu může hodit.. takový šikovný doktor nebo právník a ještě navíc kamarád! ;-)).
"Sergeant, we have 32 soldiers down!" Ano, tři desítky zbytečných kontaktů bylo odstraněno.

Ten den mi také z Osla přišly na mail jakési papíry, dokumety a uvítací mail. Šikovný norský odesílatel však neskryl emailové adresy příjemců, čehož se hned chytl jeden aktivní maďarský student Ádam a do večera jsem měla nových 36 facebook "friends" na účtu a k tomu jako bonus jsem členem skupiny Oslo Erasmus spring 2011 (sice jsem ji sama založila, ale rozuměj - to bylo vlivem tlaku okolních podmínek!). A ano, bylo to ještě o 4 přátele více, než jsem ten den smazala! :-) Holt aktivní lidi střílet. Ještě ani nevím, jak to v Oslu vypadá, ale už mi statusy na fb komentuje Benjamin Larson a Sindija Podavilnika a 8. ledna je uvítací párty (?!).

Už bychom fakt měly s Editkou odjet, protože v rámci své učební prokrastinace si tady z toho dělám svůj deníčkově vymazlený blogísek ;-)

Erasmus a Vánoce

Odjezd na Erasmus mi teda pěkně pocuchal Vánoce! Téměř jej chci osočit, že mě o ně připravil! ...;-)

1) Tak jednostranně tematicky zaměřené dárky jsem ještě nikdy nedostala! :-) Vždycky obdivuju naše, jak mě, takovou odrostlou dceru, dokáží ještě vždycky překvapit nějakým výborným dárkem, který jsem vůbec nečekala. Letos se teda příliš nemuseli namáhat, Norsko a norské podnebí jasně předurčilo výběr prezentů... :-)
Pod stromkem se tedy dalo nalézt termo prádlo, termo legíny, termo pyžamo, zateplovací aluminiové vložky do bot, příručka norské konverzace, průvodce po Oslu se zvlášť vychytanými informacemi pro neznalého turistu, litr rumu a samozřejmě batoh, abych to měla všechno kam sbalit :-)

2) U stolu jsme si při každém přípitku ťukali skleničkami na "dobrý dojezd do Norska", "aby se mi tam nic nestalo", "aby se mi tam líbilo", "abych si nezapomněla všechno sbalit" a taky "aby mi vyšly peníze"...

3) Cítím v kostech, že ani Silvestr se letos neobejde bez norské tematiky a přání do nového roku už vůbec ne ;-)

A co z toho plyne?

Raději vyrážet za hranice na podzimní semestr, kdy odjíždíte na konci letních prázdnin a vyhnete se sváteční melancholii, která jen nadsazuje celkový fakt odjezdu.

A nejlépe? Prostě se sebrat a jet, protože ty přípravy jsou už k nevydržení :-) Takové to protahování nevyhnutelného, na co se navíc děsně těšíte, znáte to, ne? :-)

Jak to všechno začalo

Pro teprve rozvažující i pro ty, kteří již vědí, že se určitě vydají studijně někam za hranice, se vynasnažím popsat celý husto-krutě-mega-přísný-dlouhý-radějinejezdit-administrativní proces vedoucí k úspěšnému odjezdu :-) Třeba se někomu bude hodit a komu ne, tak si čtením může třeba zaprokrastinovat ;-)

Nejprve začnu tím nejlehčím, a to jsou odkazy na užitečné webovky:
Centrum zahraničních studií Masarykovy univerzity
Obecně o programu Erasmus na stránce NAEPu
Databáze zkušeností studentů
ESN (Mezinárodní síť výměnných studentů)
O Erasmu na stránkách fakulty sociálních studií
Oborový koordinátor pro katedru psychologie

A teď tedy k samotnému postupu.

1) Rozhodnout se
Nespecifikováno přesně kdy - ale cca na podzím roku 2009 jsme se s Edit dohodly, že by bylo hezké se hecnout a "brát, když škola dává" - tedy využít finanční podpory a odjet na zahraniční studijní pobyt. Rozhodly jsme se jet až v jarním semestru roku 2011, ale protože výběrové řízení se koná jen jednou ročně (obvykle v únoru), tak již nyní bylo třeba zařizovat první (a zdaleka ne poslední) papírování.

2) Vybrat místo
Katedra nabízí (vyvěšeno na nástěnce v 2. patře) osvědčené uzavřené Erasmus smlouvy do určitých zemí. Je tedy nejjednodušší vybrat si jednu z nabízených destinací ve vámi ovládaném jazyce vyučování. Při bližším prozkoumání nabízené univerzity se ale můžete dozvědět, že v nabídce nemají žádný předmět z vámi požadovaného oboru. Tak se na to vybodněte, nebuďte pohodlní a najděte si školu sami! Můžete jet jako freemover (mimo Erasmus smlouvu - mají ale méně dotací), můžete využít jiný výměnný program nebo přesvědčit koordinátora, aby novou Erasmus smlouvu uzavřel (no way! :-D).
..nebo prostě oprašte cizí jazyk a napiště zahraniční univerzitě, co máte dělat, když chcete právě a jedině tam!
(A třeba se setkáte s momentem překvapení, jako my dvě, když jsme zjistily, že s University of Oslo, Norway máme dle nich smlouvu -> píšete zpátky oborovému koordinátorovi a ten o ničem neví -> znovu píšete do Norska, že u nás o ničem neví -> Norsko se diví a tvrdí, že Uni of Oslo a FSS MU stopro smlouvu má -> znova píšete obor. koord. -> ten se zamyslí a přijde na to, že smlouva tu je, ale patří politologii -> píšete do Norska, tam se zase diví a ťukají si na čelo, protože smlouvy se uzavírají s fakultou a ne katedrou -> píšete na politologii, tam vás seřvou, že není možné smlouvu využít, protože jste psychologové -> brečíte -> smilují se nad vámi tady i v Norsku -> tam navýší počet nabízených míst a u nás vás nakonec pro malý zájem politologů nechají využít "jejich" smlouvy).... :-D

3) Přihlásíte se
Zúčastníte se výběrového řízení - zašlete přihlášku a cover letter (motivační dopis)... čekáte :-)

4) Přijetí
Když všechno půjde dobře, tak vás nakonec za odměnu přijmou ;-) Hurá. Zjišťujete deadline přihlášek na vaší zahr. univerzitě a posíláte vše, co chtějí - přihlášku, výpis známek,... opět čekáte. Hurá podruhé. Jste přijati. Jedete až za rok, ale už teď jste z toho papírování a zařizování celí zpocení :-D

Mezidobí, kdy se nic neděje.

5) Před odjezdem
Vybíráte si z nabídky kurzů na zahr. univerzitě předměty ke studiu, ubytování, vyplňujete další papírové a elektronické nesmysly. Neustále emaily i osobně udržujete k odjezdu nutnou komunikaci s Centrem zahr. studií i s vybranou univerzitou. Jste zmatení, bojíte se prošvihnutí deadlinů či špatného vyplnění množství dokumentů... mezitím samozřejmě neustále studujete a chodíte na párty tady v Česku, rozesmutňujete okolí neustálými připomínkami vašeho odjezdu, používáte Erasmus jako vděčný icebreaker a zařazujete toto téma do všech svých hovorů, se všemi se také neustále emotivně loučíte (už min. měsíc předem) a máte pocit, že odjíždíte navždy a ostatní by měli tento pocit sdílet :-))
Řešíte finance - kolik, od koho, kam poslat, kdy a v jaké měně. Zjištujete, že peníze dostanete po 2 měsících, co už budete bydlet v zahraničí...
Řešíte balení a nákupy.
Řešíte rozlučkové párty.
Řešíte letenky, jízdenky, whatever.
Řešíte chybějící dokumenty, které po vás chtějí, ale vy je nemáte..

6) Dostanete-li se až sem - uff, odjíždíte :-)

HODNĚ ŠTĚSTÍ! :-)

A to jsme ještě ani neodjely...

Ještě pořád si užívám relativně teplé zimy (krásný oxymorón) v Česku, ale norská zima se už neodvratně blíží, přímo ťuká na dveře, a tak se na ni musím připravit...

Teploměr venku ukazuje nebezpečnou hodnotu -8 °C (rozuměj, psáno o týden dříve, kdy byla tato zima, oproti dnešním +4 °C). Ti, jež jsou znalí severských krajin, vědí, že to ještě není žádná zima! Proto neváhám a odkládám punčocháče, které jsem si zbaběle chtěla navléknout pod kalhoty. Odkládám také podvlíkací tílko i svetr a věřím v přežití v pouhém triku s dlouhým rukávem a zimní bundě. Do bot si beru jen jedny ponožky - kotníčkové! Neodolám pouze čepici a šále...rukavice jsem naštěstí ztratila, jinak bych si je určitě vzala taky. Jdu ven... dokupovat vánoční dárky... což se rovná nebezpečnému přecházení z tepla obchodů do zimy venkovní. Zatěžkávací zkouška těla versus zimy rozšiřuje svou působnost i na odolnost mé imunity.

Výsledek...

Omlouvám se předemmm za možné překlepi a jiné chyby , ale přes třessot svých rukou a nohoi nemohu koordinovt    prsty... = ano, byla mi zima jak sviňa a navíc mám takovou rýmu, že bych se rychle měla provdat za nějakého majitele papíren, který mě bude zásobovat kapesníčky, protože nám doma dochází jejich několikaleté zásoby a koupit je nejdu, protože by to znamenalo zase jít ven...

Proč jsme si raději nevybraly Španělsko?! :-)