Léňa v Oslu

Jsme od sebe teď sice daleko, ale duševně-spřízněně stále blízko :-) Ale abychom si byly ještě blíže, sbalilo si to křehké stvoření kufr skoro větší, než se kterým jsem přijela do Osla já, a za týden od oznamovací zprávy "Heleď, příští týden mě tam máte" opravdu přijelo!

Radost vytvořila hned dvojnásobnou - prvně svou prostou přítomností tady (čemuž jsem chvíli nemohla uvěřit, protože mi to prostě nezapadalo do zajetého norského kontextu :-)) a za druhé svým kufrem, který ukrýval poklady, na nichž budu přežívat ještě aspoň minimálně 2 týdny :-) Paštičky, šunčičky, sýreček, čokoládička, čajíčky, kafíčko a vše ostatní, co mi tady z ČR chybělo :-) Jakoby mi přivezla kus domova... ;-)

Lenička nás svou přítomností těšila celých 7 dnů a jelikož se její příjezd protnul i s příjezdem Editčina přítele Martina, tak jsme mohli krásně ve dvojrandeti památkovat a poznávat Oslo až až. I přes to, že přijela s nějakým nepsolušným virem, který nám pobyt trochu zdobrodružnil, kdy jsme každé ráno čekali, jak bude Léňa vypadat (hůře x lépe :-)), jsme stihli vidět vše důležité, ba i něco víc!

Radnici, moře, parlament, hambáč u Meka, operu, pevnost, hambáč u Meka, zámek, centrum, zahájení mistrovství světa, hambáč u Meka, královský palác, Vigelandův park, Munch museum a ...hambáč u Meka! :-)

Vsuvka :-) Je fakt vtipné, jak se člověk někdy tak snadno dokáže přizpůsobit podmínkám - mluvím právě o hambáči u Meka. Normálně v Česku do McDonaldu většinou nechodím (jen výjimečně). Nemám totiž důvod - vařím si sama, meníčka se mi tam zdají drahé a navíc to není úplně zdravé, že jo... :-) A když máte ve městě hlad či mlsnou, skočíte třeba raději do pekárny pro voňavou koblihu za pár korun :-) Jenomže tohle v Oslu prostě nejde. Koblihu za pár korun v pekárně neseženete. Neseženete skoro nic "za pár korun". A pak se přistihnete, jak jste proti všem svým zásadám určitým způsobem "vděční" za globalizaci a možnosti, které s sebou nese - jako například existenci McDonaldu v Oslu. McDonaldu, který je úplně stejný jako třeba v Brně, s úplně stejným sortimentem, všechno vypadá a chutná stejně a dokonce i ty ceny zůstaly téměř stejné. Samozřejmě je to tady dražší, ale pořád ten nejlevnější způsob, kde si dát kafe a sváču po náročném výletě, na kterém jste úplně promrzli. "Cheese" tady dostanete za 10NOK - tedy cca 31 Kč a kafe o něco dražší (cca 15NOK). 

A zpátky k Leničce :) I přes nepřízeň počasí, kdy se na nás obloha každý den jen mračila a bonusem někdy pořádně zachumelila, jsme si to společně s Léňou tady užily. Ke konci mi připadalo, že by mohla klidně zůstat, jak krásně zapadla do erasmáckého kontextu - jako puzzlík :-) Ale nedalo se - musela holt odjet.... :-( Každopádně energii z její, a také samozřejmě Martinovy, návštěvy máme do zásoby :-)

DĚKUJEME ZA KRÁSNÝ ČAS S VÁMI! :-)