Jen si to představte... Třpytivě bílý, nedotčený sníh všude kolem vás, ticho, nádherná příroda vysoko v horách s dechberoucím výhledem, celodřevěný srub se saunou a obrovským krbem jen čekajícím na rozdělání ohně, útulné pokojíky s patrovými palandami jak z chaloupky sedmi trpaslíků, banda dobře naladěných lidí a vy jste toho všeho součástí. Ách... ;-)
Bylo krásně, bylo skvěle, přestože cesta od autobusu ke srubu byla jen a jen do kopce a s báglama na zádech jsme se za tu hodinu cesty pořádně zapotili. Zkušenější spolužáci se vydali na tuto cestu na běžkách... Mají můj neskonalý obdiv! 3 hodiny běžkovali, zatímco my to vzali metrem, autobusem a až onen závěr po vlastních :-) ...ale taky podle toho pak vypadali ;-)
Odpoledne jsme strávili ve sněhu. Doslova. Bitkaaaaaa! Člověk by neřekl, kolik srandy zažije tím, že někoho shodí do sněhu! Horší to pak je, když někdo furt shazuje vás... ;-) Večer jsme pro ostatní s holkama vařily, pak šly do sauny a ze sauny hoply přímo do sněhu! Později se hrály hry, povídalo, bavilo, smálo se a k ranním hodinám šlo spát... (vylézt na horní palandu bez schůdků byl můj heroický výkon, který nikdo nedocenil! :-)).
V sobotu jsme tenhle malý ráj však museli opustit. Zamáčkli jsme slzu v oku, poklidili pokoj a vydali se na cestu zpátky. Děkuju za tenhle výlet! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat