Než se dostanu k přednímu tématu tohoto reportu, k němuž odkazuje nadpis, omlouvám se za velmi, VELMI chabé zápisky v blogu! Holt čas je proti nám a vždy si vymyslí něco, co mi zabrání sednout a napsat o něčem tak osvěžujícím a nezapomenutelném, jako byla Aniččina návštěva tady za námi v Oslu :-)
Teď však konečně přišel ten správný čas, především tedy volný čas, jelikož - „tadááá“ - mám školu již za sebou! Zda-li úspěšně, to ještě nějakou dobu nebudu vědět, každopádně 2. května jsme s křečí v ruce po třech hodinách, společně s Edit, dopsaly zkoušku z Abnormal psychology, která byla pro mne poslední tady v Oslu (Edi bohužel ještě nějaká ta povinnost čeká, stejně jako Báru). No a pak přišlo na řadu trocha cestování... ale o tom až příště, milé děti, protože teď nás čeká pohled do divokého týdne s Aničkou!
Je to tady, jsem tu přesně, žluťák Student Agency už tu stojí. Dveře se otevřely, mé srdce sevřelo a ona, mého srdce šampióna, vystoupila z autobusu se svým širokým úsměvem na tváři. Dojaly jsem se a objaly jsme se. Anča je v Oslu, už je to tak. Pobraly jsme všechna zavazadla a vydaly se na cestu domů. Jak jsem byla ráda, že je ta holka tu a že s sebou přivezla i kus Brna.
Dorazily jsme na koleje (nemusím asi říkat, že Anička celou dobu pusu nezavřela :-)). Anča se provizorně ubytovala u Edit v pokoji, protože Eďa byla ve stejné době zrovna na návštěvě zpět v ČR. Seriózní sightseeing mohl začít.
Viděly jsme Vigeland a nafotily tam spoustu veselých fotek, že se autor v hrobě vrtět musel. Pak jsme jely na čumendu do hrobky jeho bratra – malíře Vigelanda a jeho mauzolea. To bylo hodně creepy. Škoda, že se tam fotit nesmělo. Pak jsme jely na Holmenkollen, abychom celé Oslo jako na dlani měly (Anča stále ještě mluví...a hodně..:-)).
Do našeho debatního kroužku zahrnujeme i Báru, s kterou vyrážíme na loď a nedaleký ostrov, kde piknikujeme, sluníme, pozorujeme moře a naháče, který se rozhodl v dubnu zkusit vodu a k tomu ještě na Adama. Mezitím fotíme, fotíme, fotíme a mluvíme, mluvíme, mluvíme...hlavně Anča :-). Po tom všem máme čas i lehnout na střechu opery. Teda my s Bárou ležíme, Anča lítá kolem a fotí jak divá.
Další den nevynecháme ani slavnou ulici Karl Johans gate a utíkáme po ní stihnout střídání stráží před Královským palácem. Pak mrkneme na Národní divadlo a pak šup do slavné Town Hall. Nevyhneme se ani povinnému suvenýrování. Přestože již dávno nejsem v Oslu turista, kupuji si tričko „Norway“ a mám z toho velkou radost :-)
Stíháme také Technické muzeum, Akker Brygge, Parlament (ne v tomto pořadí, nicméně Anička stále ještě má co říct :-)). Na konec si děláme výlet i mimo Oslo a jedeme do Drøbaku. Krásné malé přímořské městečko s jižní atmosférou, kavárničkami, uličkami, lodičkami, molem, spoustou racků a Christmas housem otevřeným 365 dní v roce! :-) Zakončujeme grilovačkou u jezera kolejí Kringsjå. Bylo toho dost a bylo to moc fajn! S holkami jsme si kopec srandy užily, co vám budu povídat. I Edi se s Aničkou nakonec viděla...a Anička měla stále co říct.. :-)
Děkuji, Andulko, za krásný týden!
:D Až mi slza ukápla - stále mám co říct, tak teď jenom furt čekám až dojedeš :)
OdpovědětVymazat