Deniska v Oslu

Smska zhruba v 10 večer 24.3. mi oznámila, že letadlo, které za mnou má dopravit moji nejdražší Denisku má 40 min zpoždění. Člověk by řekl, že je to pár minut, ale během těchto pár minut vám ujedou všechny busy i vlaky z letiště a vy se moji drazí nemáte šanci z tama dostat. Po půlnoci je prostě letiště Gardermoen směr Oslo a zpět nedostupné. Zpoždění se postupně natáhlo na 2 hodiny a bylo rozhodnuto. Musím sehnat auto, abych to chuďátko z toho letiště nějak osvobodila. :-) Ale naštěstí zde máme našeho německého kamaráda Floriána s autem, takže všechno bylo v suchu. Ještě mu ale rychle zavolat, aby už (jako skoro každý večer) nebyl tvrdě pod parou. Všechno nám naštěstí hrálo do karet a milého Floriána jsem zastihla zrovna když ke svým ústům mířil se sklenou vína. Naštěstí byl tak laskav, že víno odložil a šel spát, aby se mnou a Adélkou mohl o půl 1 v noci vyrazit na záchranou misi. Uvařili jsme čajíka, vzali džus a banána a hurá na Gardermoen. Zhruba ve 3 jsme byli zpět i s milou Deniskou a valili jsme spat, bo jsme toho měli všichni plný kecky.


Druhý den, až jsme se probraly, jsme si nachystaly baštu a Deniska vybalila velice milé překvapení, které obstarala v dury free a které nám činilo potešení po celou dobu jejího pobytu. :-)



A pak jsme už vyrazili směr město. Tím pak teda myslím čas zhruba kolem druhé, až jsme se tak nějak byly schopný vyhrabat. :-) Namířily jsme si to nejdříve do Munchova muzea...trocha kultury na začátek, aby se neřeklo a pak už hurá na procházku do města. Šly jsme k opeře, potom procházkou přes Akershus castle na Aker brygge, kde jsme samozřejmě zapadly do meka na kafe. Pak už jsme byly tak utahaný, že jsem pádily rovnou domů a se skleničkou Baileys upadly do zaslouženého spánku. :-)


Druhý den, opět po složitém probrání se, najezení a namalování na ksichtík obličej, jsme se vydaly směr prohlídka Parlamentu. Jelikož jsme byly šikulky, tak jsme stihly ještě před začátkem prohlídky obejít celou hlavní třídu Osla spolu s Královským palácem a Národním divadlem. Vzhledem k tomu, že Oslo je pidi, asi tak jako Brno, nebyl to zas takový heroický výkon. Když jsme dorazily k Parlamentu, byla tam už pěkná frontička. Nicméně my, české holky, ač poslední, tak jsme si strategicky stouply dopředu a díky bohu za to. Byly jsme poslední, kdo se dostal dovnitř. No, radši jsme se neohlížely co na nás gestikulují ti, kteří sice přišli dřív, ale zůstali za dvěřmi...naneštěstí pro nás za prosklenými. :-)


Po prohlídce, jelikož byl krásný den, jsme vyjely na Holmenkollen, vychutnat si výhled. Cestou zpět jsme si na zastávce metra koupily úplně božské dortíčky a opět jsme musely vzpomenout slova našeho spolužáka Marka, které pronesl na našem cyklistickém výletu na střední. Jen uvedu do děje - představte si peleton úplně zdecimovanejch holek, jak statečně, ale z posledních sil jede do kopce někde hluboko v Jeseníkách a kolem nich nahoru a dolů, nahoru a dolů jezdí jejich milý spolužák Marek a opakuje: "Ženský, kdybyste tak nežraly, tak byste to vyjely." ... Jooo, nezapomenutelná to slova básníka. :-)


Dortík nám dodal potřebnou energii, která nám chyběla na skolení pana Vigelanda. Rozumějte, na prohlídku jeho parku, samozřejmě, což byla pro druhý den poslední zastávka. A opět, jako předchozí den, jsme odpadly u filmu se skleničkou Bayleis :-)


A je tu třetí, poslední den. Na ten jsme si nechaly samé chuťovky. Plavbu na lodičce kolem ostrovů v Oslo fjordu a Ice bar. Druhá zmiňovaná zastávka nám ale bohužel nevyšla. Netušila jsem, že mají v neděli zavřeno. :-( Ale lodičku jsme si náležitě užily. Chvilkama jsme se teda bály, že zažijeme Titanik, ale loďka naštěstí v celku dorazila do přístavu. My si zašly ještě na kafčo opět do meka a valily zase domů, jelikož Denda vstávala něco málo po 4 hodině, aby už v 7:20 mohla nasednout do letadla a po desáté, kdy já jěště spala, sedět poctivě v práci.






Tak, už jsem tu měla dvě nezapomenutelné návštěvy. Dvě osůbky, kterou jsou mi na světě nejvíc. Mého nejdražšího muže a Denisku. Mám vás moc ráda lidi, děkuju, že vás mám! :-*